Je zemní plyn ekologický?

Ve srovnání se starými kamny na uhlí ano. Ta nejen že na gigajoule či kilowatthodinu poskytnutého tepla přidají do atmosféry více oxidu uhličitého, ale i hodně sice nestabilních, zato však nepříjemných jedovatých látek.

Ve srovnání s moderní teplárnou na uhlí je teplárna na zemní plyn ,,ekologičtější`` jen s otazníkem. Oproti uhlí sice spalování zemního plynu dává méně oxidu uhličitého a více neškodné vody, nemusí se kvůli jeho odsiřování vůbec rubat Český kras, a také dává větší účinnost (podíl dodávané elektrické práce a tepla jako produktů teplárny), ale má také dvě stinné vlastnosti.

Jedna je, že peníze za něj jdou kamsi na východ, místo aby zůstaly doma. Pravda, zůstanou-li doma, jsou na těžbu a dopravu uhlí, což není žádná krásná práce ani výhra pro českou krajinu.

Druhá stinná stránka je, že ne všechen vytěžený zemní plyn (metan) se spálí tam, kde je to užitečné. Část jej na tísících kilometrů k místu použití uteče. Stačí, aby to byla tři procenta a jejich příspěvek ke skleníkovému jevu v horizontu sta let smaže výhodu z menších emisí oxidu uhličitého při spalování zemního plynu. Ve skutečnosti jsou asi úniky podstatně větší a nahrazování uhlí ruským zemním plynem tak asi znamená zesilování skleníkového jevu. Kdoví.

Uhlí a zemní plyn ale přece nejsou jediné dvě alternativy. Z bláta nevede jediná cesta do louže. Ekologická je jiná cesta, totiž fosilním palivům se vyhnout.

I elektřina se dá vyrábět tak, že se pod parním kotlem topí dřívím (ve formě štěpek) nebo slámou. A doma lze topit nejen kusovým dřívím, ale také plně automaticky a velmi čistě drobounkými dřevěnými peletami. Takovými granulemi pro výživu kamen. Do formy pelet by měly být lisovány všechny piliny. U nás je to zatím jen maličký zlomek a i v Rakousku, kde se pelet užívá stále více, je to stěží polovina. Ano, jediná skutečně ekologická, tedy neškodná paliva jsou rostlinná.

Nemluvě o tom, že ještě ekologičtější je, potřebě spalování se vůbec co možná vyhnout. Ta biomasa, která u nás vyroste, pak řekněme v druhé polovině tohoto století může bezezbytku pokrýt energetické potřeby naší země.