Musejí být severní okna malá?

Pokud jde o okna stará, bídně izolující, pak jistě ano. Jinak jimi z budovy za zimních nocí uteče mnohem víc tepla, než ve dne přijde ve formě rozptýleného slunečního záření.

Ale taková špatně izolující okna by měla být už deset let minulostí. Výborně izolující ,,superokna`` pustí ven v noci méně tepla než ve dne nechají přijít dovnitř, a to i na severní straně, pokud je zrovna sníh. Jistě, jsou i pošmourné mrazivé prosincové dny beze sněhu, tehdy i výborně izolující okna z tepelného hlediska představují ztráty. Jsou to ale ztráty nevelké, u všech oken kromě severních bohatě vyrovnané za slunných dní. A pokud konečně nasněží, pak i na severu.

Ona taková okna ale mají i jiné funkce než dům vytápět. Například osvětlovat nebo poskytovat výhled ven. Ne, že by severní fasáda měla být prosklená, to rozhodně ne. Ale malinká okna tam být nemusejí. V teplém půlroce se mohou hodit okna i dost veliká, s tou výhodou, že do nich svítí slunce jen chvilku ráno a večer a že zastíněný terén na severní straně domu nebývá až moc rozpálený.

Jako nejdokonalejší řešení mi připadají okna s měnitelnou velikostí. Malou pro zimní noci a velkou pro světlé nebo letní dny. To není nemožné - řešením mohou být tlusté izolační okenice. Superokno s propustností řekněme 0,7 W/(m$^2$K) doplněné okenicí s deseti centimetry pěnového polystyrénu (s propustností 0,4 W/(m$^2$K) izoluje sice hůře než zeď pasívního domu, ale lépe, než požaduje připravovaná česká stavební norma. Při otevřené okenici ve dne i v pořádném mraze topí, při zavřené pustí ven jen málo tepla.