Je optimální tloušťka izolace 15 cm?

Ale kdepak, přece 7  cm (případně 5  cm, 12  cm, 18  cm), že? Tolik ,,vědecky`` zdůvodněných údajů lze nalézt...

Jaká je optimální tloušťka spacího pytle? To jistě záleží na tom, pro jaké prostředí je pytel určen a jak jej budeme transportovat. Pokud v něm hodláme spát v tuhém mraze, můžeme ještě přemýšlet, jak moc budeme oblečení. Pokud bychom chtěli spát jen v pyžamu, pak musí být tlustý hodně. Je zajímavé si uvědomit, že po domě můžeme chtít něco podobného - totiž, aby ani v mraze nebylo uvnitř zima, i když topíme jen vlastními těly.

Optimální tloušťka izolace domu se často počítá s cílem, co nejvíc na její instalaci vydělat. Výsledky jsou pak velmi různé podle toho, jak dlouhé období uvažujeme. Uvažovat u domu něco jako deset nebo patnáct let místo řekněme jednoho století je dost legrační, to by tak mohlo být vhodné pro hodně užívaný spací pytel. U něj ale žádnou ,,návratnost`` či dokonce zisk neuvažujeme - proč to děláme u domu?

Důkladná tepelná izolace domu není nic ,,extra``, je to zásadní vlastnost, kterou se liší různé domy stejně moc, jako tlustý spací pytel od tenkého nebo od pouhého povlaku. Pokud se užívá dům celoročně a tlustou izolaci nemá, je to vlastně absurdní. Angličané prý dříve mívali všude okna jen s jedním sklem, protože si namlouvali, že u nich zima vlastně není - na kontinentě taková pitomost už před sto lety nebývala běžná.

Optimální tloušťka izolace domu je asi taková, kdy je v domě trvale příjemně bez ohledu na vnější teploty a bez fatální závislosti na topení, které nemůžeme snadno zajistit vlastními silami (tj. třeba tak, že věnujeme dva víkendy za rok přípravě dříví pro pár mrazivých týdnů). Kdyby šlo o spací pytel, bylo by v něm pak v létě horko, ale u domu to nehrozí. Dá se totiž snadno větrat.

To je určitě tloušťka několikrát větší než zmíněná v titulku. Alespoň dvakrát, třikrát nebo dokonce čtyřikrát. Dá se nějak zdůvodnit kvantitativně?

Ano, například porovnáním energie, která byla vynaložena na zhotovení a instalování izolace a energie, kterou pak za dobu používání domu nemusíme vynaložit na topení. Nejkratší horizont je tak padesát let, ve skutečnosti se ale domy nebourají dříve než za sto let a domy s dokonalými vlastnostmi se asi budou užívat i století několik.

Porovnání energií vychází podobně jako uvažování prosté návratnosti při dnešních cenách. Ona totiž cena izolace bývá dost závislá na vložené energii. Starat se o úroky a budoucí ceny je zbytečné - stejně je neznáme. Můžeme jen odhadovat, že ceny porostou. Musí růst, aby se přestala používat fosilní paliva. V horizontu mnoha desetiletí je to zcela jisté.

Tloušťky izolací mezi třiceti a čtyřiceti centimetry pak vycházejí jako vhodné, pokud se díváme jen padesát let dopředu. Pokud hledíme dále, jako naši předkové, kteří stavěli na staletí, jsou rozumné tloušťky hodně přes půl metru - ty nepochybně platí pro domy zasypané zeminou.

To je ale jen z pohledu energií nebo nákladů. Jiné hledisko je, abychom v takovém domě dokázali v případě potřeby (například, že zůstaneme docela bez prostředků nebo že přírodní katastrofa nás odřízne od světa) bydlet docela bez topení. Izolace tlusté jen třetinu metru pak vycházejí jako opravdu minimální, bezpečné tloušťky jsou k onomu půlmetru (v hi-tech vakuovém provedení třeba jen k deseti centimetrům).

Počítat u domů cokoliv s výhledem na deset nebo patnáct let je neoprávněné, i kdyby mělo jít o stavby ,,dočasné``. Zkušenost ukazuje, že se dočasnost většinou mění v trvalost. Dočasné baráky postavené za druhé světové války se čile užívají i ve 21. století...