Musí být pod oknem topení?

No jasně, jinak by tam přece v zimě padal na zem studený vzduch, nebo ne?

Kde se ten studený vzduch ale bere? Něco mohou mít na svědomí škvíry kolem oken. Ty opravdu stojí za to utěsnit, to už dnes každý ví a někteří se to už naučili dělat. Ale je tam ještě ta skleněná tabule, tím studenější, čím je venku větší mráz. S tou se nic dělat nedá... nebo ano?

V Rakousku koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let stavební normy postupně všech spolkových zemí znemožnily instalování starých obyčejných oken do nových budov. Nebylo potřeba mnoho, jen požadavek, že zasklení musí izolovat o čtvrtinu lépe, než bylo dosud běžné. To stačilo k tomu, že se dnes používá jen zasklení izolující alespoň dvakrát lépe - je to technologicky dávno možné a bylo potřeba jen vyloučit okna starého typu. U nás ale tento rozhodující skok ve kvalitě oken normy ani dnes nevyžadují a tak se pořád ještě mnohdy zasklívá postaru. Vlastně ne, hůř než postaru - stará dvojitá okna s tabulemi kus od sebe se vyměňují za okna s obyčejnými dvojskly, izolujícími o kus hůř (izoluje hlavně dutina mezi skly a když je tenká, izoluje míň).

I okno izolující víc než dvakrát lépe má ale v mraze vnitřní tabuli dost chladnou. Teprve okno, kterým ven uniká méně než 0,8 W/(m$^2$K) (místo 2,8 W/(m$^2$K)obyčejného dvojskla) má vnitřní tabuli tak málo chladnou, že je radiátor pod ní i v mrazech zbytečný. Přesně vzato, tak malou tepelnou prostupnost musí mít okno jako celek, včetně rámu a jeho okolí - když je pak venku 12 °Ca v interiéru 20 °C, je vnitřek okna teplejší než 17 °C.

Takovým oknům se říká ,,superokna``. Včetně rámů jsou více než dvakrát dražší než okna běžná - ale odpadá investice za topidlo pod nimi a komfort se zvýší ohromně. Pokud počítáme s tím, že tam okna zůstanou dalších padesát či sto let, bylo by nezodpovědné použít okna horší kvality.

(Že může topení pod kvalitními okny chybět, je staré pravidlo používané už pro nízkoenergetické domy a že tam být nemá, je samozřejmá zásada pro stavbu domů pasívních.)