Výpočet tepelných ztrát objektu

Tepelné ztráty objektu lze počítat jako prostý součet jednotlivých ztrát. Na tomto faktu je založen výpočet PENB, na tomto faktu funguje třeba program http://www.ht2000.com/en/home.html a na tomto faktu je postaven i jednoduchý součtový excel https://kondenzace.kvalitne.cz/kks/vypocet%20tz.xlsx
Celkové chování budovy si ale na výpočtu TZ tak snadno nepředstavíte. Proto vznikl výpočet teplotního chování budovy se zobrazením teplotních průběhů a tepelných toků v časových souvislostech. Dosadíte použité či zamýšlené materiály, dosadíte ekvivalentní délku, šířku, výšku budovy ( stejná plocha podlahy i plocha obvodových zdí ) a zatopíte zamýšleným výkonem. Volíte použité druhy termostatů a edukativním způsobem sledujete, jak systém dle platných fyzikálních zákonů reaguje. Stejně bude reagovat hotový dům, pokud se nedopustíte hrubých technologických chyb při výstavbě. Tím narážím na další významné užití výpočtu. Můžete si potvrdit, že stavba je bez hrubých chyb.
Výpočet jednopodlažní budovy / patra objektu můžete provést v tomto souboru https://kondenzace.kvalitne.cz/kks/nabeh%20podlahovky.xlsx
Výpočtu je věnována samostatně stránka https://kondenzace.kvalitne.cz/podlahove-vytapeni/ a pochopitelně počítá obě varianty. Tedy podlahové topení i topení radiátory.
Nyní probereme jednoduchý výpočet statických teplotních spádů v souboru https://kondenzace.kvalitne.cz/kks/podlahovka-radiatory-vzor.xlsx
Oba soubory počítají totéž. Tento jednodušší Vás snáz zasvětí do problematiky. Po jejím pochopení se směle můžete pustit do složitějších výpočtů.
Do buněk B6, C6, D6 intuitivně zadáte vnější rozměry budovy, do buněk  F6 až F9 pak Součinitele prostupu tepla konstrukce vypočtené na stránce http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/140-prostup-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubeh-teplot-v-konstrukci
pro jednotlivé konstrukce ( strop/obvodové zdi/podlaha) Samozřejmě lze počítat i vícepatrovou budovu jako celek, ale pak platí pouze třetí sloupec v porovnání výkonů nazvaný klasik, tedy prostý výpočet PENB. Nikoli vliv typu vytápění radiátory/podlahové topení.
Výpočet lze použít i pro jednotlivá patra objektu. Je třeba správně zadávat teploty nad stropem a pod podlahou a pro jednotlivé místnosti je třeba zadávat přesně plochy obvodových konstrukcí. Implicitně je v poli E7 počítán obvod podlahy- obdélníku násobený výškou. Tedy plocha všech obvodových zdí.

Zde máme typický příklad bungalovu o rozměrech 9 x 15m s výškou 2,5 metru. Strop má dle výpočtu U 0,25 W/(m2K) (G6) a plochu 135 m2 (E6) Venku je -12°C (G6) a ztráta činí 1080W (Q6). Obvodové stěny mají plochu 102 m2 a vypočtené U 0,25 (F7) Ztráty jsou 816 W (Q7). Okna šířky 1,5 m, délky 1,2m celkem 10 ks mají celkovou plochu 18 m2 (E8) a deklarované U 1,1 W/(m2K) (F8). Ztráty 633W (Q8). Podlaha má plochu 135 m2 (jako strop) a U je 0,4 W/(m2K) Teplota pod izolací je 5°C. Ztráty jsou 810 W (Q9)
Poslední položkou je větrání počítané jako 0,3 bez rekuperace (B10). Ztráty 1080 W (Q10). S rekuperací zadejte číslo 0,15 (poloviční ztráty proti normálnímu větrání 0,3) Tvorba vodní páry pobytem osob zde.
Použitá světlá výška místností místo celkové výšky budovy přesněji postihuje gradient teplot vzniklý při vytápění a současně lépe postihuje skutečnou izolační plochu objektu. Ta není ani vnější obálkou objektu a ani obálkou vnitřní. Je někde uprostřed a většinou velmi blízko násobku vnější délka x vnější šířka x vnitřní výška.
Právě jsme popsali výpočet dle PENB. Výpočet detailní s respektováním skutečných teplot zeminy pak najdete zde.

Nyní máme vypočtené tepelné ztráty a zbývá vybrat tepelný zdroj. Pokud nám vyjdou 5 až 9 kW, pak jednoznačně nejefektivnějším řešením je podlahové topení v kombinaci s tepelným čerpadlem popisované např. zde http://forum.tzb-info.cz/139372-jake-je-vhodne-vytapeni , zeptat se pana Švarce.
Už méně výhodnou variantou je vytápění plynem se správně nastaveným kondenzačním kotlem (viz tyto stránky)  a jako nejhorší se jeví vytápění elektřinou. Elektřina se vyplatí pouze v případech extrémně malých ztrát pod 1 kW. Ale i tam je v podstatě nouzovým řešením, protože neřeší chlazení. V takových případech opět vítězí tepelné čerpadlo v podobě topící klimatizace.
Souhrn zde uvedených měření a výpočtů jednoznačně dokazuje, že různé topné folie či rohože rozhodně nepatří mezi řešení ekonomická a věřit reklamám můžete pouze „na vlastní nebezpečí“.
Atmosférické kotle je zbytečné probírat. Náklady na provoz jsou díky účinnosti srovnatelné s přímotopy. Je až nepochopitelné, kolik lidí si to neuvědomuje. Pokud naleznete ještě lepší verzi bezobslužného vytápění prosím poslat. Velmi rád ji zařadím do výběru.


Jsou uvažována pouze nejlepší řešení. Ostatní volíte na vlastní nebezpečí 🙂  přepsáním položek v řádcích   1 – 2, 4 – 6 ……………………………………..
počítadlo.abz.cz

1 komentář u „Výpočet tepelných ztrát objektu“

  1. Dobrý den,
    chci realizovat TČ Chameleon typu země voda s energetickými koši. To je čerpadlo které má vhodné vlastnosti typu země voda tj teplosměnné médium (dnes asi propan), které nepotřebuje výkon ponorného čerpadla TČ voda voda a výhody TČ voda voda tj vyšší teplotu spodní vody 11 stupňů. Energetické koše se ukládají do hloubky 3,7m. V mém RD v Polabí už je v 60 cm jemný písek v 1,3m je hladina vody v mé studni. Koše tedy jsou fakticky potopené ve směsi jemného písku a vody teplé 11 stupňů žádné vrty do 100m, žádné velké plošné kolektory jako u TČ země voda ani žádně další vsakovací studny a výměny zhuntovaných ponorných čerpadel po 10 letech provozu jako u TČ voda voda. Prostě vodě seberu teplo tak kde v zemi je nechám jí tam kde byla a netahám jí zbytečně k TČ voda voda ze studny. Prostě snové řešení TČ, ale potřebuji znát poměrně přesně tepelné ztráty. A to je velký problém. Cihlový z 1.republiky dům byl zateplen v devadesátých letech 15 cm minerální vaty a strop byl snížen a mezi starým stropem a sádrokartonem je vzduchová mezera. mezi starým stropem a podlahou na půdě byl vybrán starý zásyp (v podstatě bordel ze stavby) a místo toho tam byly nasypány nějaké plastové kuličky. U takového domu nikdo teoreticky nespočte tepelnou ztrátu, vůbec nevím nic o tom jak velké byly ty kuličky a jaký je koeficient přestupu tepla u takové skladby stropu. Ony i údaje u energetických košů pro krytí tepelné ztráty byly asi určeny na základě horších geotermických položí než je můj ideální písek. Tepelnou ztrátu bohužel nejde asi nijak změřit přístroji, měření bych asi věřil více než výpočtům. V RD topíme atmosférickým plynovým kotlem Viadrus o výkonu 23 kW se spínanou ekvitermní regulaci s prostorovým termostatem v obývacím pokoji a s roční spotřebou plynu (topení, plynový boiler a vaření ) ve výši 5,3 MWhodin. Mám svou teorii jak učit tepelnou ztrátu , která ovšem nemusí být správná. Když přijdeme do nevytopeného domu i v zimě, tak tam je teplota 8 stupňů (asi nebude tepelná ztráta až tak hrozivá). Zapneme kotel, který neustále vypíná a zapíná v malých časových intervalech. Veškeré teplo se akumuluje do zdiva, teplota se 3- 4 hodiny nemění. Pak pomalinku začíná stoupat teplota část tepla stále jde do zdiva a část už do vytápěného prostoru. Intervaly spínání kotle se postupně prodlužují. Po 8 hodinách je už dosažena teplota nastavená na termostatu intervaly spínání jsou už konstantní a a podle mého názoru, jde veškeré teplo po dobu zapnutí kotle na krytí tepelných ztrát. Vím že příkon plynu je u mého kotle 3,4 m3 za hodinu. Když změřím dobu zapnutí kotle, trojčlenkou si spočtu spotřebované množství plynu. Když ho vynásobím spalným teplem 1 m3 plynu z ročního vyúčtování tak dostanu hodnotu spotřebované energie během zapnutí kotle. Když jí podělím dobou zapnutí kotle měl bych dostat výkon rovný tepelné ztrátě. Nevím jak mám ale interpretovat dobu mezi dvěma zapnutími kotle. Já si myslím, že tepelná ztráta není žádná konstanta a závisí na teplotě a kotel při větších mrazech zapíná kotel častěji a na delší dobu. Problém dodavatelů TČ je v tom, že neuvádějí při jaké teplotě je naměřená jimi udávaná hodnota tepelné ztráty. Kalkulátory, které používají roční spotřebu plynu mi musí poskytnout pouze hausnumero. Často přicházíme do nevytopeného domu velká část energie jde tedy na vrub akumulace tepla, v létě spotřeba plynu nemá nic společného s tepelnou ztrátou (ohřev TUV a vaření a zavařování). Rád bych znal váš názor a radu jak vyřešit můj problém. TČ země voda bez vrtů a s energetickými koši je pro mě až příliš lákavá alternativa.

Napsat komentář

Kondenzační kotel vyladěný na maximum. Vše o topení, účinnosti a distribuci tepla.