Toto téma je proti ostatním v podstatě triviální, nicméně poskytuje vynikající analýzu všech zásahů provedených v topné soustavě či v tepelných ztrátách objektu.
Jednotlivé řádky obsahující přesný čas a stav měřidla se porovnají s řádkem předchozím a vznikne tak průměrná spotřeba za odečtové období. V podstatě je jedno, zda odečtové období je dva dny nebo měsíc. Výsledek je statisticky téměř totožný. Grafické zobrazení v porovnání s lineárním průběhem pak přesně ukáže i drobné odchylky.
V souboru https://kondenzace.kvalitne.cz/kks/spotreby.xls lze vyhodnotit výměnu stacionárního kotle za kondenzační v lednu 2012.
Před výměnou spotřeba elektřiny 75 kWh/den, po výměně 57 kWh/den (vždy myšlen roční průměr). Ohřev teplé vody částečně elektřinou (18 kWh/den) skončil, převzal ji kompletně kondenzační kotel.
Spotřeba plynu před výměnou 14,5 m3/den, po výměně 11,5 m3/den.
Z kalorimetrických měření byly zjištěny účinnosti 66% atmosférický a 95% kondenzační.
Ze spotřeb vychází 64% atmosférický a 95% kondenzační.
Potvrzuje se tak poměrně dobrá shoda kalorimetrických měření s dlouhodobými statistikami.

Jak zpracovávat „občasné“ statistiky? Vypadalo to jako problém se složitým ručním přepisováním a nakonec to excel umí prostým součtem denostupňů za uplynulé období. Z grafické podobnosti pak odvodíte rozptyl spotřeb v závislosti na počasí. Aktuální hodnoty denostupňů přebírám ze souboru https://kondenzace.kvalitne.cz/kks/optimalizace-tc.xlsm
a výsledek zpracování diskutované vily je pak v souboru
http://petr.homolka1995.sweb.cz/1/spotreba%20vav.xlsx
Celá vila má TZ 10,7 kW ač výpočtově je spolehlivě výš. S vysokou pravděpodobností za to mohou sluneční zisky.